Japonská komise pro spravedlivou soutěž připravuje prostředí pro přijetí silného právního rámce, který má zabránit dominanci hlavních technologických společností na trhu s aplikacemi pro chytré telefony. Navrhovaná legislativa, která prochází legislativním procesem v současné schůzi parlamentu, může představovat potíže pro technologické giganty.
Legislativa směřující k férové soutěži
Podle této nové zákonné normy by se giganti jako Apple Inc. nebo Google LLC mohli setkat s pokutami ve výši 20 % svých příslušných domácích prodejů v případě, že budou shledáni vinnými z monopolistických praktik ve sféře distribuce aplikací. Tato částka výrazně kontrastuje s aktuálním zákonem o antimonopolním chování, který ukládá přirážku pouze ve výši 6 % za podobné přestupky.
Přísnější tresty pro opakovatele
Znovu potvrzujíc potřebu přísnějších trestů, držitelé politiky uvedli, že ve znovu se opakujících přestupcích by mohly být pokuty zvýšeny až na 30 %. Rozhodnutí vyplývá z přesvědčení, že tak vysoká sankce by mohla sloužit jako odstrašení pro velké organizace, které dominují ekosystému softwaru pro chytré telefony.
Osvojení trhu s aplikacemi
Hlavním cílem nové legislativy je liberalizace trhu zakazováním jednostranných rozhodnutí Applu a Googlu, které brání konkurentům v zřizování alternativních tržišť aplikací nebo brání vývojářům v používání jiných platebních metod. V podstatě legislativa usiluje o zmenšení monopolu technologických gigantů na obchodě s aplikacemi a platebními systémy, nabízející více možností a snižující servisní poplatky pro spotřebitele.
Předcházení reakci
Tato legislativa, označovaná jako „ex-ante regulace“, se snaží předcházet protikonkurenčním praktikám preventivně, odchylujíc se od reaktivní povahy zákona o antimonopolním chování. FTC se usiluje držet krok s raketově se vyvíjejícím digitálním trhem, který v současnosti může trvat roky na prošetření a prokázání jakéhokoli protiprávního jednání podle stávajících zákonů.
Tento agresivní přístup nalezneme v paralele s digitálním zákonem Evropské unie, který stanovuje pokuty až ve výši 10 % ročních celosvětových prodejů porušující společnosti, což signalizuje rostoucí globální trend směrem k přísnější regulaci technologických společností.
Klíčové otázky
1. Jaký je hlavní cíl nového rámce?
Hlavním cílem nového rámce japonské komise pro spravedlivou soutěž je podporovat férovou soutěž na trhu s aplikacemi pro chytré telefony tím, že brání hlavním technologickým společnostem v zapojení se do monopolních praktik.
2. Jak se nové tresty v rámci nového rámce srovnávají s aktuálním zákonem o antimonopolním chování?
Nový rámec navrhuje významně vyšší pokuty za monopolní praktiky, s pokutami ve výši 20 % domácích prodejů, v porovnání s aktuálních 6 % podle zákona o antimonopolním chování. U opakovaných přestupků by mohli být pokuty zvýšeny až na 30 %.
3. Jaký vliv by mohla mít nová legislativa na technologické giganty a spotřebitele?
Pro technologické giganty jako Apple Inc. nebo Google LLC představuje legislativa finanční rizika a nutí je změnit své podnikatelské praktiky. Pro spotřebitele by mohl potenciální dopad zahrnovat větší výběr, snížené servisní poplatky a širší přístup k alternativním tržištím aplikací a platebním metodám.
Klíčové výzvy nebo kontroverze
– Určení monopolních praktik: Jednou z výzev je identifikace toho, co představuje monopolní praktiku v rychle se vyvíjejícím technologickém prostředí, zejména s rozostřenými hranicemi mezi soutěživým a antikonkurenčním chováním.
– Realizace a vynucování: Další výzvou je vynucování nového rámce, zajištění souladu bez zpomalení inovací nebo narušení uživatelské zkušenosti.
– Mezinárodní spolupráce: Můžou vzniknout kontroverze spojené s globálními operacemi společností jako Apple a Google, vyžadujíc vyvážený přístup, který se slučuje s mezinárodními předpisy.
Výhody a nevýhody
Výhody:
– Podporuje férovou soutěž a potenciálně vede k inovativnějším a rozmanitějším produktům na trhu s aplikacemi.
– Brání centralizaci tržní moci, což by mohlo být prospěšné pro malé a střední vývojáře aplikací.
– Koresponduje s globálním trendem směrem k přísnější regulaci technologických společností, usnadňujíce mezinárodní spolupráci proti monopolním praktikám.
Nevýhody:
– Může klást regulační zátěž na technologické společnosti a potenciálně zpomalit jejich růst nebo schopnost inovovat.
– Existuje riziko odvetných opatření nebo právních výzev ze strany postižených technologických gigantů, což by mohlo vést k protahovaným právním sporům.
– Přílišné regulační zásahy by mohly odrazovat technologické společnosti od poskytování služeb v Japonsku, potenciálně omezení možností pro japonské spotřebitele.
Pro více informací o globální regulaci technologického průmyslu jsou zde odkazy na dvě relevantní domény:
Federal Trade Commission – Ekvivalent japonské komise pro spravedlivou soutěž, která dohlíží na antikonkurenční praktiky.
Evropská komise – Výkonný orgán Evropské unie, zúčastněný na tvorbě politik jako je Digitální tržní zákon.
The source of the article is from the blog portaldoriograndense.com